Vyrýváme slova do rozpadajících se zdí, slova lásky a vzteku.
Snad se někdo začte do těch malých úlomků.
A slova padají, padají na zem a tříští se na kousky.
Najde se někdo, kdo je posbírá a dá jim původní tvar a význam?
Slova padají, lidé pláčou nad ztraceným. Čím? Čím, čím...
Ztracenými...
Slova padají a hvězdy hasnou.
Až bude umlčen poslední nepřizpůsobivý hlas.
Nastane ticho. Nekončící ticho.
Již nebude třeba slov, člověku bude třeba umět už jen kývati hlavou.
Dokud však bude alespoň jedna svítit, budeme tu i my.
Jedovaté sliny dávají nám za pravdu.
A ten chřtán? Už je zplna otevřený.
A co lidi? Chytí se na návnadu jednoduchých řešení, která stejně nic nezmění.
A co krize? Hovno kapitálu, ale celého lidského myšlení.
Kdy i my přijdeme na řadu, neočíslovaní.
Oči jsou na každém rohu, prázdné zdi – ty všechno slyší.
Dej si pozor na pomocnou ruku, která chřestí okovy.
Mediální propaganda, systém skvěle funguje.
Pro pocit falešného bezpečí ještě větší faleš radarů a raketových sil.
Mír? Pohádka pro slepé, noční můra finančníků.
Další na seznamu – báchorky o nadčlověku, to už tady přece bylo.
A proto šlechtěme gen.
Rostlin, zvířat, lidí.
Stále to nevidíš? Zavři oči a představ si svět. Otevři mysl, přemýšlej.
Rozbij svou skořápku. Ne, nechceme svět plný zarytých přesvědčených anarchistů.
Chceme svět svobodných bytostí, které se vzájemně chápou a respektují. Anarchii, anarchii.
Ale ne plnou stereotypů a předsudků. Hovno punk, hovno straight edge, hovno metal, tekkno, vegan, hovno crust. Svobodu!

Nasrat na scénu, nasrat na všechnu tu policii ve scéně, která nám říká co máme být. Jsme tím, čím jsme. Lidmi. Obyvateli planety Země. Nasrat na scénu, budujme komunitu, ne stádo ovcí, byť černých.

Komunitu...

//

we're etching our words into fragmenting walls,
words of love and anger, hoping someone would care to read
but they keep on shattering to pieces
will there ever be someone to pick them up and give them their meaning?
words keep tumbling while people are crying over their lost...what?
lost...
words keep on tumbling and stars die out,
but we'll be here until there's at least one left.
the gullet is half-open and venomous lies spew forth,
confirming we were right about them.
and the people? they're just always up for the easiest solution,
which doesn't really solve anything.
not only a fucking economic crisis, but a human mind crisis
wonder when they'll come for us, since we're not yet institutionalized...
blank walls and eyes on every corner, aware of everything
look out for the helping hand, it clanks the shackles
mass bullshit propaganda, system works great.
false sense of security backed by even more false prospects of arms.
peace? only a story for the blind and financiers' nightmare
next on the list might be tales of the "übermensch", already heard it and that's why we should cultivate genes -
of plants, animals, humans.
still not obvious? close your eyes and open your mind, think for yourself.
crush your own shell! no, we do not want a world full of die-hard anarchists -
we want a world of free and independent beings, respecting each other
yes, an anarchy, but devoid of stereotypes and prejudices.
to hell with punk, straight edge, metal, tekkno, vegan, crust and other make-believe ghettos. FREEDOM!
fuck the scene, fuck scene police, telling us what are we supposed to be like. we are what we are. people. inhabitants of planet earth. fuck the scene, let's build a community. community!