Dostávám kamenem, na vině doufám že nejsem
snad není to zlej sen, ten sen, kde sám sebou nejsem
jdu za žlutým světlem jak můra ve tmě tím městem
ta fůra zhasnutejch bytů mi dává hrozivou sílu
když spíš tak čerpám tu manu, teď vím kdy přijdu na řadu
kdy dobrovolně odevzdám svý právo zúčastnění kámo
kdy karty vyložím a zmizím – jak je zdrávo
jestli se poučím – není mi známo dávno

dostávám tolik šancí, stírám jak losy stírací
nad věcí jak v oblacích, bez padáku padám na cíl
tam dole vole zdá se, že maj všichni čisto jasno
nebude bolet dolet, naopak si získám náskok

v časovce na sobce první místo, startuju z pozice, jedu na jisto
peleton ztrácím v zádech – nádech – do kopce doping – nádech nádech
síla se ztrácí kdesi v oblacích, kotníky měknou, nervy jdou stranou
hlava je čistá jak voda horská, sláva je jistá, publikum tleská
je to tak pokoutně vtíravě pomíjivý, to, co tě baví, tě kyselinou na xicht pálí
balón plnej ironie nese mý tělo až na kraj země
těžký věci hážu dolů, jako pírko až do vesmíru

malej krůček pro lidstvo, velkej skok pro člověka
malej krůček naslepo, poslední skok do neznáma
malej krůček pro člověka, velkej skok pro lidstvo
poslední krok naslepo, poslední valná jasná zpráva

o tom, co hlásíš podej hlášení, o tom co hasíš neměj tušení
to, co mít musíš hoď za hlavu, to, co si myslíš tvoří velkou záhadu
odpovídáš otázkama, tážeš se příkazama, usínáš doma sama, dusíš se svejma snama
o tom, co hlásíš podej hlášení, o tom co hasíš neměj tušení
to, co mít musíš hoď za hlavu, to, co si myslíš tvoří velkou záhadu
přemejšlíš nad hloubkama, vznášíš se nad hladinama
usínáš doma sám, oplakáváš zavřenej krám

příležitost, odpovědnost, náležitost, zúčastnění
chronická lenost, lidská blbost, moderní nemoc, prokrastinování
o tom, jak prospíš celej den bys mohl psát romány
z toho, jak probdíš ten svůj sen by Freud skákal radostí
příležitost, odpovědnost, náležitost, zúčastnění
chronická lenost, lidská blbost, moderní nemoc, prokrastinování
o tom, jak prospíš celej den bys mohl psát romány
z toho, jak probdíš ten svůj sen by Freud skákal radostí

vyber si se ctí, to, co tě postí, zbaví tvejch starostí (komplikací)
zaplať účty, splať svý dluhy, opětuj pomoc, zahoď hrdost
nechci ti radit, jak by si svůj život měl naladit
bez rozeběhnutí však tuhle propast (nikdy) nepřeskočíš

malej krůček pro lidstvo, velkej skok pro člověka
malej krůček naslepo, poslední skok do neznáma
malej krůček pro člověka, velkej skok pro lidstvo
poslední krok naslepo, poslední valná jasná zpráva

dostávám tolik šancí, stírám jak losy stírací
nad věcí jak v oblacích, bez padáku padám na cíl
tam dole vole zdá se, že maj všichni čisto jasno
nebude dolet dolet, naopak si získám náskok
dostávám tolik šancí, stírám jak losy stírací
nad věcí jak v oblacích, bez padáku padám na cíl
tam dole vole zdá se, že maj všichni čisto jasno
nebude dolet dolet, naopak si získám náskok

v časovce na sobce první místo, startuju z pozice, jedu na jisto
peleton ztrácím v zádech – nádech – do kopce doping – nádech nádech
síla se ztrácí kdesi v oblacích, kotníky měknou, nervy jdou stranou
hlava je čistá jak voda horská, sláva je jistá, publikum tleská